Jirka Madron

Jirka Madron

Jmenuji se Jiří Madron a jsem z Rynárce, který se nachází cca 4 km od Pelhřimova (Vysočina). Bude mi 20. října, 26 a rozhodl jsem se tuto stránku udělat, protože bych Vás na ní rád informoval o mém jedenácti měsíčním pobytu v Itálii, kam odjíždím 29. října 2011. Jedu do organizace, která se zabývá pomocí starým lidem a lidem, kteří jsou jak mentálně tak i zdravotně nemocní. Svou prací zde se jim budu snažit pomoci. Tuto práci jsem si také vybral kvůli tomu, že vím, jak se cítí nemohoucí člověk. Sám jsem to zažil na vlastní kůži a od roku 2003 jsem taky postižený. Sice né tak jako ti lidé, kterým tam budu pomáhat, ale trochu jo. Můj příběh je dlouhý, proto Vás zde tím vším, čím jsem si prošel, nebudu nudit. Jen vím, co bych zde rád dělal.

Šťastné a Veselé Vánoce, a aby se Vám všem vše dařilo, tak jak chcete a hlavně hodně ZDRAVÍČKA, které všichni z Nás potřebuje a nikde si ho za penízky nekoupíme.

Já a Itálie

Vlajka

Vlajka

Itálie

Itálie

Tento stá v celé své kráse
Toskánsko

Toskánsko

mapa s místem, kde jsem
Florencie

Florencie

Nedaleko tohoto krásného města budu :)
Hodina H

Hodina H

Organizace, díky níž tam jedu
Boloňa

Boloňa

Město, které jak doufám taky prozkoumám
Vše začalo tím, že jsem dostal nápad jet někam pryč. Jelikož před třemi roky jsem byl na měsíc v Řecku ve městě Xylokastro. A dost mě to zaujalo, rozhodl jsem se to zkusit znovu. Podle pravidel jsem mohl zažádat maximálně o 11 měsíců. Jednou z podmínek pro splnění podmínek přijetí bylo, že musím napsat motivační dopis organizacím a také si vybrat téma na stránkách www.mladezvakci.cz . Rozhodování, o jaké téma se budu zajímat a které si vyberu, bylo jednoduché. To téma bylo „Nemocní lidé“. Proč zrovna toto téma? Má to hned několik důvodů. První byl, že jsem od mala chtěl být doktorem a pomáhat tím lidem, co mou pomoc potřebují. Druhý byl, že toto téma mě zajímá. A třetí, což bylo asi to hlavní, vlastní prožitek, protože vím, jak se nemocní a nemohoucí lidé cítí a co potřebují v tu danou chvíli.
Tak tedy jsem si vybral několik organizací, které se touto tématikou zabývají. Musel jsem něco napsat o sobě a poté motivační dopis. Ozvalo se mi několik organizací, ale většina odpovědí byla, že jim je to líto, ale nemohou mě vzít, kvůli tomu, že již mají plno.
Měl jsem však štěstí na jednu organizaci, co pracuje s handicapovanými lidmi. Tato organizace sídlí v Itálii poblíž města Borgo San Lorenzo. Toto město se nachází poblíž známého města Florencie, tudíž v Toskánsku.
V tu chvíli jsem si neuvědomoval, jaké štěstí mám, ale když jsem se podíval do mapy Itálie a zjistil, jaká všechna známá města jsou poblíž, hned jsem si zajásal. Věděl jsem totiž, že o cestování, v mém volném čase, nebude nouze. Našel jsem na té mapě několik krásných a známých měst např. Pisa, Boloňa, San Marino, Siena a mnoho dalších.
Tento pobyt v Itálii bude mít svá pro a proti, jako ostatně všude. Jedním z plusů bude práce s lidmi, protože společnost kolem sebe miluju. Další bude, že poznám kulturu Itálie, navštívím známá města, budu se učit jejich jazyk (ten jsem se začal již učit a není to tak hrozné, tedy alespoň mně to tak připadá). Jedním z mínusů bude to, že neuvidím svou rodinu, ale s tím musí člověk, který se pro toto rozhodne, počítat. Dalším bude, že zboží i služby jsou tam dražší než v ČR.
Již jsem také začal shánět veškeré věci, které potřebuji s sebou nebo které si musím zajistit. Jako dojít si na úřady, dojít si k lékaři, napsat organizaci otázky, které jsou důležité a co mě zajímají. Toto vše nám bylo řečeno na školení, které každý musí absolvovat před odjezdem.
Možná na závěr bych chtěl poděkovat Hodině H, která mi toto vše umožnila a zařídila. A hlavně chci poděkovat rodině, která mi zde bude moc chybět a bez které bych tady nebyl, kdyby neudělala v roce 2003, to, co pro mě udělala a dělá doteď.
Pisa před doletem- Milá moje Itálie, už mě tu máš:)v plné mojí kráse.
Natálie, Alex, Monika a Sára- zdravíme Čechy
dole Alex( Francie), vedle učitelka Gia Da, Natalie( Litva), zleva nahoře Ahmet( Turecko), ale ten je fuč, já a Sára( Portugalsko)
Minus to vidím v tom, že tady lidi neumí moc anglicky, a když už jo tak trochu a špatně, takže domluva je zde horší např. nevíte co jíte a až když to zjistíte, tak víte, že byste to v životě nestrčili do pusy, Ale zase velké plus vidím v tom, že se musíte rychle naučit italsky, abyste věděli, co říkají a nevypadal jste jako vůl. Další mínus je jejich pomalost ve vyřizování věcí. Další asi mínus je poměrná drahost pro nás lidi, co nemají eura a nejsou na toto zvyklí, takže např. byt který není nějak špičkově vybaven stojí kolem 15 000 000 KČ, což není nejméně, jak uznáte. Jinak je to tu krásné, klid a lidi jsou zde na sebe milí. Víc mých poznatků napíši za delší dobu strávenou zde.
Tady je pokračování v mých poznatcích o této zemi a o lidech s kterými jsem denně v kontaktu. Takže ta pomalost trvá a pro lidi jako jsem já, je to někdy až moc dlouho, jelikož jsem například na hloupý internet, jenž potřebuji na kontakt s rodinou, abychom si nemuseli volat, což je poměrně drahé, tak jsem čekal necelý měsíc než ho opravili. Jinak bych to tu hodnotil se samými pozitivy, jelikož jak začínám poznávat, tak lidi s kterými tu pracuji a to myslím postižený jsou vděční za každé, jak asi si budete myslet hloupé pohlazení a slovo. Lidi, co s nimi pracují, jsou pod neustálým tlakem, protože musejí dohlížet na to, aby se těm postiženým nic nestalo. Někteří totiž postižení jsou někdy horší než malí děti a to jak budete souhlasit není lehká věc starat se o malé dítě. Další velké plus vidím v tom, že ač chcete a nechcete, tak se musíte osamostatnit. Je o tom, že si perete, vaříte, uklízet a hlavně děláte věci, co za Vás dělají jiní, což není špatně poznat, abyste věděli, že to fakt není žádná sranda. A že, být někomu jako osina v zadku (neříká se to nadarmo) není pro nikoho přijímané. Pak je to tu poznání italské kultury a okolí. To okolí se snažím, jak mohu dokumentovat svými fotkami z cest po okolí a výletů jako je Borgo, Florencie atd. Asi minus je v tom, že nejsem a nemohu být s mými blízkými, ale s tím jsem počítal, takže si to tak trochu vynahrazuji tím, že jsem s nimi ve vizuálním kontaktu přes skype, abych věděl ještě, jak vypadají a za to jsem moc rád. Takže jestli bude nějaké pokračování mých poznatků příště. Páčko
Jirka Madron

Jirka Madron

Jmenuji se Jiří Madron a jsem z Rynárce, který se nachází cca 4 km od Pelhřimova (Vysočina). Bude mi 20. října, 26 a rozhodl jsem se tuto stránku udělat, protože bych Vás na ní rád informoval o mém jedenácti měsíčním pobytu v Itálii, kam odjíždím 29. října 2011. Jedu do organizace, která se zabývá pomocí starým lidem a lidem, kteří jsou jak mentálně tak i zdravotně nemocní. Svou prací zde se jim budu snažit pomoci. Tuto práci jsem si také vybral kvůli tomu, že vím, jak se cítí nemohoucí člověk. Sám jsem to zažil na vlastní kůži a od roku 2003 jsem taky postižený. Sice né tak jako ti lidé, kterým tam budu pomáhat, ale trochu jo. Můj příběh je dlouhý, proto Vás zde tím vším, čím jsem si prošel, nebudu nudit. Jen vím, co bych zde rád dělal.

Líbí

Ano (3 | 43%)
Ne (0 | 0%)
Nezaujalo mě to (2 | 29%)
Zajímavé (1 | 14%)
adresa : Jiří Madron, Rynárec 214, Rynárec 394 01
mobil : 728/ 517 033
e- mail : madry.cau@ centrum.cz
skype : goucovnik1
facebook : madry.cau@centrum.cz